Podzimní ples byl sice bez Krtků, ale i tak se vydařil
Listopadovou veselici bez předtančení, volenek a tombol pořádalo v sobotu 6. listopadu Sdružení pro obnovu Řepice a okolí (SPOŘaOKO) v sálu Na Nové. Tento bizarní předzimní ples mohl svým průběhem zklamat příznivce tradičních tanečních zábav, nikoli však ty z přítomných, kteří byli na „uhlazený“ styl „komponovaného večera“ již předem psychicky připraveni. Ke skoku zahrálo hned pět kapel, a to v pořadí Pařez, Deverova chyba, Eč, Janota 1935 a Ausgerechnet. Pepřem podávaného bigbeatového guláše měli být MÚMK (Markantní úbytek mechanických krtků). Na jejich industriální produkci se nakonec z časových a jiných důvodů nedostalo, což kupodivu úchylárenchtivé diváky nikterak nepobouřilo (vyjma jednoho z bratrů Jakešových).
Jakožto zadostiučinění se alespoň někteří krtci představili v roli konferenciérů ostatních hudebních skupin. Tu se tedy na pódiu blýskl klasický slizký elegán, tu švihák wildovského vzhledu či „dáma“ v přiléhavé zelené róbě s růžolícím se mladíčkem.
Jak je již úspěšnou tradicí akcí pořádaných sdružením SPOŘaOKO, zahájení bylo posunuto o několik hodin. Díky tomu vystoupení mírně „luštěninové“ kapely Pařez (která je poslouchatelnější obměnou Čočky) téměř působilo dojmem, že zvolna se trousící diváci čekali za rohem právě na ni. Na malou návštěvnost si organizátoři nakonec nestěžovali. V publiku se totiž rozptýlili účinkující hudebníci se svými doprovody, a notně tak rozšířili řady posluchačstva.
Volyňskou premiéru absolvovali pouze pelřimovští Eč, kteří veselými dechy přiměli k pohybu asi největší počet tanečníků. Méně se už křepčilo na typicky zdařilý basový přednes Deverovy chyby i Janotu 1935.
Celou veselici uzavřeli strakoničtí Ausgerechnet. Ačkoli to v tak pokročilou hodinu dozajista nikdo nečekal, pánové se předvedli v plné hudební síle, která by se v jednotlivých společensky unavenějších členech kapely ještě před chvílí těžko hledala. Pro vyložené plesomilce spustili dokonce jednu polčičku a svými pohybovými kreacemi vyburcovali dav na parketě alespoň k mírnému vlnění. I přesto dav řídl, až zůstala jen pohupující se řada s kapelou spřízněných slečen.
Když sál opouštěla většina vytrvalců, z pódia se ještě linuly zvuky nekonečného ausgerechnet blues.
