Silvestr se dá slavit různě. Jaký byl s odstupem ten váš?
Poslední noc v roce se dá strávit lecjakými způsoby. Kromě bujarého veselí a nekonečného množství alkoholu se dají poznat i jiné kraje a jiné mravy. Skupinka lidí, z nichž někteří mají na svědomí server volyne.info a nebo kapelu Marná snaha, se vypravila na lastminutový zájezd do nedalekých Malenic. „To takhle disko v Malenicích, to je klasa!,“ řekl by klasik. My jsme ale nemířili na místo, kde vzniklo mnoho manželství a letitých nepřátelství, ale naopak, do útulné chalupy tvůrce myšlenky volyňských stránek – příjemného Pepy. Dopravu jsme zajistili čtyřkolovým motorovým přibližovadlem, které však v Malenicích nezůstalo, ale i tak Venduliným rodičům děkujeme.
Menší, ale o to drsnější, část vyrazila do známé vísky pěšky. Posilněni dvěma termoskami svařáku a marnosnaháckou placatkou z prokletého koncertu v Zálesí, urazili cestu za necelé dvě hodinky. Tato část výpravy se pak uvelebila v hospodě, kde po několika kouscích začala zvažovat návrat k teplu pece v cílovém domě.
Nakonec se ale pod hrozbou panákové diktatury nejmenovaného navrátilce z Londýna konečně sešla celá volyňská sestava na neutrální půdě v pěkném domku za mostem. Po několika punkových písničkách, které byly doprovázeny veselým čekáním na půlnoc se nenápadně začali vytrácet jednotliví účastníci zájezdu na své toulky po neznámém prostoru.
Netrvalo dlouho, a zjistili, že v šatnách na hřišti slaví domorodí obyvatelé. Touha družit se a získat nové známé zvítězila nad ostychem a obavami z přijetí cizinců. První z odvážlivců, který do šaten místního FC vstoupil ještě, k pozdějšímu překvapení všech, bez problémů, a usadil se k místním děvčatům.
Tolik štěstí už neměl druhý z mladíků, který byl ihned po vstupu vykázán do patřičných míst, nehledě nato, že byl označen za špinavce, což my, kteří ho známe rezolutně odmítáme. Poté, co se přihrnul i zbytek trestné výpravy na hřiště, začalo se ve vzduchu vznášet mnohem víc než pohoda, veselí a kouř ze svíček a cigaret. Bylo tušit, že kdyby se konflikt místních s, jak jsme se na místě dozvěděli, Rangly z Volyně, jen o několik minut opozdil, bylo by to asi mnohem zajímavější.
Míra alkoholu v krevním oběhu všech aktérů byla totiž vysoká, ale ještě nepřesáhla hladinu, která způsobuje neočekávané chování, v případě mužské populace dost zkratkovité. Spor, který se odehrával venku se tvářil celkem nevinně, ale v podstatě šlo o konflikt světonázorů.
Kosmopolitní Volyňští se dožadovali pouze možnosti bavit se s lidmi, které znají, což zase nemohli pochopit patriotičtí domácí. Ty zase zajímalo hlavně to, aby jim nelezl nikdo na jejich akci a nedej bože jim upíjel z jejich alkoholických zásob. Každopádně to pro nás byla zajímavá zkušenost, a také už pomalu začínáme chápat, proč malenická děvčata pořádají na konci ledna oslavu narozenin právě v nenáviděné Volyni. Zvláštní akce, ale za ten týden už se nám to podařilo přes naše monstrózní ega přenést.
Pak už jenom proběhla půlnoční střelba šampaňskými a zábavnou pyrotechnikou, novoroční políbení, několikeré podávání rukou a přání. Rozjetý večer se přehoupnul do své druhé části. Ta je však už bohužel velmi různorodá. Výpovědi, ale i osudové cesty, účastníků po Malenicích se různí, a tak není dost dobře možné, události po půlnoci nějak uceleně popsat…:)
