Romance pro křídlovku, benefiční akce, která proběhla v sobotu měla zajímavý průběh, stejně jako zajímavé vyvrcholení. Ať tak či onak, koncert úplně nesplnil očekávání pořadatelů a z benefice zbylo jen symbolické gesto dobré vůle. Fotky najdete ve fotogalerii Problémy začaly už ztrátou telefonu jednoho z hlavních pořadatelů. Je celkem vtipné, jak absence jednoho telefonu a několika kontaktů může změnit přípravu akce v solidní chaos. O tom, že slibovaná kapela Špinavý děti dvacátého století nedorazí kvůli chřipce, se tak dozvěděli pořadatelé až v soboru ráno, a to jen díky časnému probuzení. Špinavé děti ale operativně nahradila volyňská kapela s malenickou zpěvačkou Respektive.
Ještě před koncertem samotným si vyzkoušely aparát kapely Marná snaha a Mrazák, který dorazil na akci v dost ochuzené sestavě. Slovo dalo slovo, a od té doby bylo jasné, že místo Mrazáku vystoupí kombinovaná sestava Marnej Mrazák.
Aparát překvapivě fungoval, a dokonce se dala nazvučit i první vystupující kapela MaMuMa. Méně překvapivé už bylo, že po druhé kapele začal poněkud stávkovat koncový zesilovač, a tím pádem se zvuk Marné snahy dost přiblížil jejímu názvu. Zpěv vycházející z obrácených odposlechů byl sice slyšet, ale nebylo mu rozumět, což bylo ale pro hudebníky v pokročilé hodině spíše výhodou.
Kromě tradičních problémů se zvukem se objevil problém větší, a to s návštěvností. Přes dvacet platících návštěvníků pořadatele bylo pro pořadatele mírným zklamáním. Hlavním důvodem tak, na místní poměry, chudé akce, byly pravděpodobně jarní prázdniny a chřipková epidemie. Ale i tak se hrálo dál a je dost možné, že nikdo nelitoval, že tuto akci poctil svou velectěnou návštěvou.
Kromě tří starých známých harcovníků po koncertních pódiích se na akci představila nová a mladá kapela Mrazák. Jak již bylo řečeno, nepřijel úplně kompletní, ale i ve složení kytara a bicí dokázali tito strakonicko volyňští jazzmani vytvořit kvalitní rýhu v paměti návštěvníků. Vhodně je v tom doplňoval Jeňýg, Most a Berry z Marné snahy, kteří tak mohli nostalgicky zavzpomínat na své začátky.
Čtyři mrazící písničky, mapující vývoj rocku od padesátých let byly rychle, doslova za chodu otextovány, a tak kromě rock´n´rollu, blues, hard core několikrát zazněla i první hitovka Chřipka přišla z Ruska, tentokrát v rytmu ska.
Kolem jedné hodiny se, na první pohled soukromá, akce rozpustila a rozpustilí hudebníci se smísili s veselými návštěvníky. Celá sestava se rozmělnila na několik částí, které se rozutekli do ještě otevřených barů. A pak, zazvonil zvonec a pohádky byl konec…
