Na oslavě třetích narozenin volyne.info se symbolicky objeví tři nové kapely. Neodolali jsme, a vyzpovídali pro vás dívčí revivalovou kapelu The Nedved Brothers Revival. The Nedved Brothers Revival je mladá sympatická dívčí kapela. Dosud je ale zahalena jedním velkým tajemstvím. Možná že ho odkryje tento rozhovor.
Stějně jako před rokem, kdy jsme v klidné luxusní volyňské kavárně U Boty zpovídali tehdy začínající kapelu Marná snaha, jsme usedli na tom samém místě. Tentokrát ale s bratry Nedvědy.
Kdo dal impuls k založení TNBR? A proč zrovna revival bratrů Nedvědů? Byl to pan Houzim, který nás vezl jednou domů. Chtěly jsme se mu odvděčit krásným zpěvem, a tak jsme mu zazpívaly písničku od bratří Nedvědů.
A Nedvědi proto, že jsou nám blízcí svým venkovským životem. Mají rádi koně, přírodu a pečou si na ohni buřtíky.
Jak dlouho funguje vaše kapela? Asi od minulých Vánoc, kdy jsme na vánoční besídce vystupovali před celou třídou. Z tohoto vystoupení existuje i tajný videozáznam.
Na svých stránkách píšete, že bratři Nedvědi píší písně podle námětů z vašich životů, mohli byste nám to nějak osvětlit? Začalo to Eliškou, která se vydávala na guestboocích za jiné lidi. Tím vznikla písnička Podvod. Námět pro písničku Ptáčata vznikl v okamžiku, kdy Magda sebrala ptačí hnízdo z kolejí. No a komunikaci s bratry zařizuje náš manažer, který hlavně zná Honzovu Pavlínku.
Co děláte ve svém volném čase? Pečeme buřty, chodíme loukami a lesy, chytáme různé ptáky do klecí, a tak.
Nedvědi versus Nedvědi
Jaký máte názor na rozmíšku a následné zmrazení vztahů mezi oběma bratry po slavném strahovském koncertě? My jsme je vlastně potom usmířily. Jediný kdo nám zato ale poděkoval byla Pavlínka.
Komunikujete nějak s bratry Nedvědi? Trápila vás Janova nepříjemná životní situace? Samozřejmě. Posílaly jsme mu jídlo a staré oblečení. On nám to ale s díky vracel, protože mu to prý bylo moc velké. Strašně zhubl, jak byl v té krizi.
Teď se ale všechno změnilo, Jan má opět dům, vrátila se k němu přítelkyně Pavlínka a zpěvák opět září energií. Dokonce chce vyprodat Sazka Arenu. Věříte mu? Věříme. Má sice velké ambice, ale on dokáže všechno. A navíc má srdce na dlani.
Jak jste prožívali Janovy milostné avantýry s mladými děvčaty? My tu Pavlínku známe, a ti dva se seznámili díky nám. Když jsme byly kempovat u Medníku, tak jsme ji potkaly u řeky a seznámily ji s Honzou. A tím to všechno začalo.
Vy jezdíte na takovéhle výlety? Samozřejmě. Každé prázdniny vyrážíme na týden za bratry Nedvědy, abychom se s nimi sžily a lépe pochopily poetiku jejich písní. Ale občas, když se nám stýská, tak si i píšeme během roku.
Koho máte radši, Františka nebo Jana? Jan: Honzu, protože jsme si stylem života bližší než s Františkem.
František: Já samozřejmě Františka.
O čem je podle vás písnička Stánky? Ta je o tom, jak chodila Ájina nakupovat do vietnamských tržnic. Pravý a celý význam této kultovní písně ale pochopíte, až když znáte celý kontext, který ale neprozradíme.
Před prvním koncertem...
Čeká vás první oficiální vystoupení, cítíte se připraveni? Potěšíte náročné volyňské publikum nějakým pódiovým překvapením? Jsme plně připraveny. Narozdíl od ostatních konvenčních kapel budeme mít opravdu propracované kostýmy. A určitě ne nezajímavý bude náš doprovodný orchestr a jeho velikost. Ale nějaká překvapení si samozřejmě necháme pro sebe.
Proč chcete hrát až po půlnoci? Po půlnoci začíná náš život. My už jsme na to od ohňů zvyklé. Po půlnoci je totiž největší tma.
Kolik můžeme čekat písní a co znamená heslo "neoplácejte zlo násilím"? Počet písniček bude záviset na fanoušcích. Jestliže nás vypískají hned po první písničce, tak se jim dál vnucovat nebudeme. Ale připraveno máme tak pět až šest písní. Případně můžeme přidat i něco z autorských per bratří Nedvědů.
Co znamená vaše heslo "neoplácejte zlo násilím"? Protože je svět plný násilí a nám to hodně vadí. Chceme proti tomu nějak bojovat. Příkladem nám jde jedna z našich spolužaček, která se tímto heslem řídí už rok a půl. A my bychom jí tímto vyjádřit podporu a vzdát jí jakýsi hold.
Nebojíte se přijít s folkem na volyňskou scénu, která si už celkem zvykla na punk a tvrdší hudební žánry? Ne, vůbec. My už máme takhle v orchestru plno neobvyklých nástrojů, které mohou jenom zpříjemnit sobotní, určitě plodný, večer.
Budete hrát na klasické folkové nástroje a nebo si přizvete nějaké hosty? Plánujeme angažování některých členů místních kapel.
Máte nějaké inspirační zdroje také v místních kapelách nebo se spoleháte jen na své umění? Kromě bratrů Nedvědů v podstatě žádné. Maximálně tak v gymnaziálním sboru.
Kde a s kým byste někdy chtěli vystupovat? Určitě ne s Marnou snahou. Ale chtěly bychom samozřejmě vystoupit v Sazka Areně s Nedvědy, Hankou Zagorovou a případně Daliborem Jandou. Z těch mladších bychom k sobě přibraly maximálně Leoše Mareše.
Kdybychom si ale mohly vybrat i neexistující interprety, tak bychom chtěly, aby se k sobě vrátili kluci z Lunetic.
Chtěly byste na závěr něco vzkázat čtenářům a fanouškům? Přijďte se na nás podívat a děkujeme za hlasy v anketě na volyne.info. A ještě bychom chtěli říct všem, aby nikdy nevzdávali své snažení. I my jsme začínaly od nuly a ani ne po roce jsme už vyhrály anketu. A to i nad mnohem známějšími kapelami.
