|
| 16.01.'03, Lucka Beránková, Rodáci ve světě |
počet přístupů: 2173 |
|
Skotský deník aupairující Lucky - Zpátky do pekel |
Zpátky do Skotska jsem už letěla se společností British Airways, což byl opravdu rozdíl od předchozí společnosti. Byl to přímý let az do Glasgow s tím, že v Londýne budu mít hodinu čas na přestup do jiného letadla.
Hned v Praze na Ruzyni mělo mé letadélko 20 min zpoždění, tak jsem se celá zmatená ptala letušky, zda to tedy v Londýně stihnu. Ona mě uklidnila, že dorazíme na čas, tak se nemám čeho bát.
Po slovech útěchy jsem v klidu zapadla do měkkého, koženého křesla u okýnka a jala se relaxovat. Hned po vzlétnutí do nás letušky a letušáci začali tlačit nějaké jídlo. Bylo opravdu výborné, a já si to nejvíc užívala a vychutnávala. Lidé v letadle jedli rychle jako šílení a já, se svým přístupem k jídlu, jsem dost zaostávala.
Trochu mě znérvÓzňoval pohled na hodinky a upozornění kapitána, že u navazujících letů musíme být min 30 min před odletem. Když jsme usedali na zem, tak bylo 45 min před plánovaným odletem, tzn. měla jsem pouhých 15 min na přestup a musela jsem se promotat obrovským londýnským letištěm Heathrow.
Sledujíc tabule “flights connection” jsem se dostala až k pánům pípačům, kteři mě projeli, zda nemám u sebe bombu či něco podobného nebezpečného a vpustili mě do ohromné haly plné obrazovek, na kterých jsem si jako měla najít svůj let. To jsem totálně nemohla stihnout, tak jsem elegantně předběhla u informaci a se zoufalým výrazem na tváři jsem sympatické paní ukázala svou letenku. Paní naťukala něco do počítače a pak s vykulenyma očima zakřičela: “run darling, run” a já běžela, byla jsem trochu jako Forest Gump. Za sebou jsem ještě tu dámu slyšela volat číslo mé brány.
Kilometrovými chodbami jsem svištěla jako vítr nedbajíc na bratrův foťak narážející o zdi. Prolítla jsem poslední kontrolou se slovy aby mě nezdržovali, že spěchám. Poslední chodbu jsem proběhla už s povzbuzováním letušek, málem se mi dostalo i potlesku. V letadle jsem celá šťastná spořádala další proviant, sice jsem vůbec neměla hlad…, ale přece to tam nenechám, když mi to tak nabizeli, neee:)
Naneštěstí moje krosnička nebyla tak rychlá a pohotová jako já, a tak zůstala v Londýně, ale ochotní letištní pohůnci mi ji ještě téhož večera dopravili domu.
Moje cesta byla fakt vzrůšo, myslím, že už mě při cestování nemůže nic zaskočit, ale uvidíme, co se stane za 10 měsíců, až pojedu zpátky domů do Čech.
|
| autor: Lucka Beránková |
| datum: 16.01.'03 |
Diskuse na téma: Skotský deník aupairující Lucky - Zpátky do pekel
|
|
|
 |
