Na první zářijový koncert ve volyňském sále Na Nové lákali pořadatelé návštěvníky na osvědčený tahák Znouzectnost, strakonickou hanky panky bandičku MaMuMa a recesistické písecké těleso 200 zbraní.
Ve srovnání s podobnými akcemi na velkém sále se jim podařilo prostor celkem přijatelně zaplnit.
S tradičním hodinovým zpožděním se začalo v devět, když už bar pomalu přestal stíhat nápor alkoholuchtivé fronty. Strakonická MaMuMa, možná ještě zklamána z nerealizovaného zahraničního vystoupení, však nepředvedla svůj standardní oslnivý výkon. Hanky panky styl od jara poněkud přitvrdil, ale i tak kapela na pódiu předvedla poněkud mdlejší výkon, který však přesto ocenila většina skalních kapelních fanoušku.
Zaslechnout se daly i nové kusy, které vznikly v radošovické zkušebně. Ty jen potvrzovaly posun, který kapela prožívá a z veselého mňágovského rocku se pomalu stává originální projev, který minimálně na strakonicku nemá obdoby. "Jsem zvědavý, kdy začnou hrát ska," pronesl Jeňýg z Marné snahy na adresu nových písniček kapely.
Po necelé hodince, kterou vyplnila MaMuMa se na pódiu začala chystat Znouzectnost. Ta už ale, s prominutím, nemá čím překvapit. Po dlouhé době se však ve Volyni ukázali i s dechovou sekcí v podobě Romany Kohoutové. Svými osvědčenými šlágry však nenechali pozorovatele na pochybách, na koho ten večer většina návštěvníků přišla. Hasiči a Bylo nebylo na závěr byly sázkou na jistotu a poslední kapka živé vody pro nadšený rozpařený dav. Každá "Znouze" má ale také svůj konec.
Závěr akce patřil recesi. A ne ledajaké. Písecká úderka 200 zbraní ve Volyni nehraje často. Nehraje ani moc klasický punk. Hraje prostě pro radost. A upřímná radost a zábava z jejich vystoupení doslova čišelo. "Člověk by až neřekl, co dokáže upřímnej kluk s kytarou, zvlášť když do myslí od srdce," řekl by klasik při pohledu na 200 zbraní. Ani nevadilo, že upřímněj kluk měl na sobě sukni a na hlavě stavařskou přilbu.
Kapela se nebála ani textů od klasika české moderny Jaroslava Gellnera a vlastní texty, bojující nepříklad za práva trusu. V kapele už také nejsou žádní mladíci a o to zábavnější jejich vystoupení bylo. Po profesionálním výkonu Znouzectnosti, mdlém výkonu MaMuMy byli písečtí recesisté opravdovou půlnoční hvězdou večera, a při druhém letošním volyňském vystoupení zanechali z celého večera nejsilnější dojem.
Volyňští usedlíci si při pohledu na ně možná vybavili kapelu s podobným konceptem, Marnou snahu. Ta je ale teprve v začátcích a navíc v mírné krizi. Každopádně 200 zbraní za koncertem udělali důstojnou tečku, kterou jakoby náhodou přebila bouřka, která vyhodila elektřinu v celém městě.
