Co nám přináší druhá čast deníčku velkého cestovatele? Vyrazil sem zase po dlouhý době na net, tak se chytám příležitosti a píšu pár řádků! Mimo to, že se tu nic zásadního neděje, tak sem začal chodit do práce. Ne sice nijak extra práce, ale lepší než drátem do voka. Dělám údržbáře – chlapce pro všechno, což víceméně spočívá v sekání trávy ve velice "POSH" čtvrtích a sem tam něco opravím, přiklepnu, přilepím a tak.
Mimo to sem v pátek dělal testy do AIB banky na ten Entry level banking (možná sem už o tom psal - jistě žes to psal, pozn. red.), ale ještě se potvory neozvaly, tak nevím. Možná se neozvali proto, že sem ty testy neudělal, to je taky možný. Pravda, byly trosku nad moje síly, aspoň verbal part. Nevadí, třeba to klapne příště. Každopádně jsem rád, ze makám, vydělávám ňáký peníze, aby se mi aspoň trochu vyplatilo tady bejt.
Kvízová otázka: Hádejte, s kým pracuju??? Hádáte správně, s Polákem!!! Jmenuje se Sláva, je mu 40, má 2 dcery, z toho jedna už v Irsku je, druhá se sem chystá a manželka jakbysmet! Ale musím, aspoň zatím, uznat, že je docela fajn. Co musím ocenit je fakt, ze se prostě sebere a aniž by uměl "Angilsky", tak přijechá do Dublinu a hledá práci. Jelikož tu už rube těžký Éčka třetí měsíc, tak mi dneska vysvětlil, že to je jako kdyby pracoval ve výborně placený práci v Polsku celej rok. Luky boj!!!
No a náš šéf je klasickej irskej týpek, Mark se jmenuje, skoro bych řekl, ze i Sobotňák, aspoň co se způsobu mluvy týče. Oni totiž Sobotňáci vůbec nemluví anglicky. Resp. si vůbec nelámou hlavu s nějakým A, E, I, O, U. Bus se proste čte Bus, But je proste but, Shut Up je prostě Sut Up, Came je Kom a Turist Book, je "Teris Bok" ... stejně tak Dublin není Dablin, ale Dublin s velkym důrazem na DU.A pak jejich splacaniny jako "´outa", "hefta", "gonna", "gotta", "putcha" ... kdybych měl pokračovat, tak bych psal nepřetržitě 3 dny a 3 noci, než bych vyjmenoval všechna slovíčka! Občas je vážně těžký jim rozumět. Naštěstí si s Markem snažím dost povídat, takže si pomalu zvykám.
Víkend tu byl překvapivě slunečnej a teplej, tak jsme vyrazili do Howthu, poloostrov v severní části Dublinu. Je to tam vážně parádní, stometrový útesy, zátoky, majáky, lodě, rybáři, ostrovy, hejna makrel a tuleňů. Přímo v přístavu je těch potvor docela požehnaně a jsou i líný lovit a čekají, až přijedou rybáři z lovu a naházej jim nějaký přímo do huby. Ale viděl jsem a doufám, že i vyfotil tuleně, kterej se zrovna vynořil z hlubin a v hubě měl chobotnici. Sice se rychle zanořil pod vodu, ale myslím, že aspoň jednu fotku jsem stihl.
Taky tady silně začínám cítit potřebu digitálního foťáku. Mam vyfocený 2 filmy, a kdyby bylo po mým, tak už jich je 10, jenže to bych musel krást. No a pak Ruda s Jančou jedou na půl dne do botanický zahrady a vyfotěj 100 fotek. Prostě to chce digitál už kvůli posílaní fotek domů, kvůli dokumentaci ... jistě mě chápete.
Tak to bude zase pro tentokrát všechno, doufám, že se vám všem dobře daří a hospodaří. Mějte se báječně – ne - přímo skvěle!!!
Pic *vic*
Btw: těším se na Vaše zážitky a maily
Pozn. red. POSH je od Victorie "POSH" Backham
