|
| 08.03.'03, Lucka Beránková, Rodáci ve světě |
počet přístupů: 1907 |
|
Skotský deník aupairující Lucky - Poslední? |
Protože se náš kamarád z Kostariky vracel domů, rozhodli jsem se proto uspořádat tzv. good-bye party. Místo k tomu určené byl River Side Club, kde se tancuje "Kejlis" neboli pravé skotské tance. Vstup stal každého sice 6 liber, ale stálo to zato. U vchodu stáli chlapíci v kiltech a podkolenkách, kteří nás zavedli do blikajícího sálu, který silně připomínal 70.léta. Já se sice narodila až v letech osmdesátých, takže přesně nevím, ale to nevadí.
Muzika byla stylu Shivers, ale malinko rychlejší (dominantou byly housle, takže krasný) a tanečky připomínaly country. Kostaričan, kvůli kterému jsme tam vlastně šli, se loučil spíš s jakousi sličnou
Němkou než s námi, ale my jsme se tak úžasně bavili, že nám to bylo celkem fuk. Nestydím se říct, že jsme protancovali alespoň troje střevíce, protože jsme tančili úplně celý večer, a to naplno.
Ze začátku jsme to malinko (hodně) pletli a kolikrát jsme i na zem upadli, ale brali jsme to s humorem, jako všichni kolem:) Tančilo se v párech, ve skupinkách nebo na střídačku každý s každým.
Největším postrachem se nám, nežným dívkám, stal chlapík v kiltu, velký asi jako barák, ktery tančil opravdu s vervou. Dokonce jednou došla řada i na mě a já se měla s tunovym obrem zatočit v kole. V duchu jsem zaúpěla, ale jako odvážná holka z Volyně jsem se se zavřenýma očima chytla jeho rukou a čekala co bude. Kolos Rhódský zavýskl a roztočil mě rychlosí 350 km/h. Několik vteřin jsem poletovala vzduchem necitivše parkety pod nohama a stěží rozeznávaje rozmazané a škodolibě se smějící hlavičky mých přátel. Poté, co jsem tuto vtipnou postavu omrzela, mě, nepříliš jemně, odhodil do dále! Já ještě chvíli letěla a pak jsem se zastavila o pár židlí na druhém konci sálu. Nikomu to zjevně divné nepřišlo a brali to jako součást tance.
Nejvíc jsme, my, Čechoslováci, váleli tam, kde se používal polkový a valčíkový krok. To jsem se kolikrát zapomněli a místo těch jejich vtipnych hopsanin, jsme si se slzou v oku střihli naši polku.
Opět jsme místní natolik uchvátili, že nám na závěr zahráli valčík a my, jako jeden muž, vyrazili na parket. Nechali jsme se unášet známou hudbou a děkovali v duchu rodicum, ze nám v mládi umožnili navštěvovat taneční kursy.
Valčíkem se s námi rozloučili v Rive Side(u) a tímto deníkem se s vámi loučím i já, protoze končím s pravidelnými, týdenními příspěvky. Chci, aby psaní tohoto deníku bylo pro mě stále zabavou a ne povinností, kdy musim každý tyden něco napsat, i když kolikrát není co! Deníky jsou potom mírně ponudnější a mým cílem rozhodně NENÍ, vás nudit!
Ale na psaní nezanevřu, vždy, když se stane něco zajímavého a srandovního, tak vám o tom poreferuji......jen to asi už nebude každý týden!
Mějte se krásně a brzy zase....!
Lucka* |
| autor: Lucka Beránková |
| datum: 08.03.'03 |
Diskuse na téma: Skotský deník aupairující Lucky - Poslední?
|
|
|
 |
