|
26.03.'03, admin admin, Školy a vzdělávání |
počet přístupů: 2313 |
Odpověď ředitele ZŠ na článek Listů Strakonicka |
Ve smyslu zákona 40/2000 Sb. § 10 – 14 se tímto vyjadřuji k článku M. Jurajdové o práci ZŠ Volyně s dětmi s poruchami učení otištěném dne 5. března v Listech Strakonicka. Nejprve se vyjádřím k výrokům p. ing. D. Hanušové citovaným v článku. Není pravda, že slíbím určitá opatření, která se potom neplní.
Ke stížnosti ing. Hanušové jsem zřizovateli školy písemně doložil, jaká opatření jsou přijata již od počátku tohoto školního roku – tedy před podáním jejího podnětu - a jak jsou uskutečňována. Náležitosti pro práci s integrovanými dětmi jsou splněny, některá opatření jsou dlouhodobého rázu, jiná jsou podmíněna aktivní spoluprací rodičů. Na vytvoření individuálních vzdělávacích plánů, které pedagogicko psychologická poradna schválila, se podíleli třídní učitelé, učitelé příslušných předmětů i výchovný poradce. Jejich realizace je ale také podmíněna přístupem žáků a jejich rodičů. Ti při návštěvě pedagogicko psychologické poradny dostávají informační leták obsahující jejich práva a povinnosti. Řídí-li se rodiče tímto sdělením, jejich spolupráce se školou je dobrá a ku prospěchu jejich dětí. Pokud rodiče po konzultaci s učiteli nejsou ochotni spolupracovat a požadují jen určitou úroveň klasifikace, nelze závěry z doporučení PPP uskutečňovat v celém rozsahu.
Učitelé školy komunikují s pedagogicko psychologickou poradnou obvyklým způsobem. Na základě podnětů rodičů i na základě vlastních poznatků požadují od PPP odborné vyšetření žáků v těch případech, v nichž se během výuky objevují u dětí výrazné problémy, které nelze řešit běžným pedagogickým působením. Na základě posudků z PPP je volen přístup k těmto žákům. Je však nutno připomenout, že v rámci základní školy jde vždy o působení podle možností v rámci třídy, s určitým podílem práce učitelů i těchto dětí mimo normální výuku. Nelze ale uskutečnit takové závěry posudků, které např. doporučují snížení počtu dětí ve třídě. Také je třeba respektovat práva a potřeby ostaních žáků ve třídě, tzn. především neomezovat jejich výuku. V řadě případů si učitelé vyměňují názory na jednotlivé vyšetřené žáky s pracovnicemi PPP průběženě telefonicky.
Jako ředitel školy jsem nikdy kontakt s poradnou neodmítal. V letošním roce se několik pedagogů přihlásilo do vzdělávacích kurzů, které poradna pořádá. Tvrzení, že „komunikace se školou nefunguje osm let“, proto považuji za nepravdivé.
Za nejzávažnější však považuji tvrzení „I volyňská škola celé roky vykazovala integrované děti, aby na ně péči o ně získala dotace. Je ovšem otázka, jak je využila.“ To je tvrzení, které poskytuje čtenáři sdělení, že škola tyto prostředky využila jinde nebo, že je možná proplýtvala či zneužila. Každá škola tyto děti statisticky vykazuje stejným způsobem za stejným účelem. Přestože škola o prostředky každoročně žádala, protokoly o rozpočtu dokládají, že na tyto žáky v minulých letech z obecného důvodu nedostatku finančních prostředků škola žádné účelové prostředky nedostala.
Také sestavování článku M. Jurajdovou je poněkud netypické. Zatímco s ing. D. Hanušovou se sešla osobně a – jak je patrné – nahlédla do různé dokumentace, mně jako řediteli školy položila telefonicky jedinou otázku formulovanou tak, že na ni nebylo možné vůbec odpovědět. Rovněž pro článek nebylo vyžádáno stanovisko zřizovatele, který se podnětem ing. Hanušové zabýval. Pouhá citace stručného zápisu z jednání rady města nepotvrzuje sdělení v publikovaném článku. Redaktorka M. Jurajdová tedy předložila čtenáři jednostranně napsaný text. Motivace tohoto skutku mi zůstává utajena.
František Jáchim - ředitel ZŠ |
autor: admin admin |
datum: 26.03.'03 |
Diskuse na téma: Odpověď ředitele ZŠ na článek Listů Strakonicka
|
|
|
|