|
| 21.03.'02, Honza Beránek, Historie |
počet přístupů: 7321 |
|
Historie volyňské židovské obce |
První zmínky o existenci Volyně pocházejí z konce 12. století (1190) jako o městě královském ležícím na solné stezce, která vedla z dnešního Rakouska do Prahy. O osídlení Židy z této doby není zpráv. Lze doložit, že první židovští jednotlivci žili ve Volyni již před rokem 1500. po roce 1520 se Židé začali usazovat v části města radčany, v témže století byla založena i židovská obec.
Na Hradčanech byl založen i židovský hřbitov. Hradčany byly v té době mimo obvod města, Židé totiž nesměli být přes noc ve městě spolu s křesťanským osídlením. byli nuceni žít pohromadě v ohraničených místech jim vykázaných - v ghettech.
S rozrůstáním židovského osídlení ve Volyni vyvstala potřeba přemístění celého ghetta. proto volyňští Židé koupili místo pro nové ghetto, uprostřed něhož postavili v letech 1838 - 1840 synagogu, která byla roku 1890 renovována.
Dodnes se v těchto místech říká V židovnech. Proti synagoze jsou dva židovské domy stavebně jen málo změněné. Vlastní synagoga je jedna z mála synagog empirového typu, stavebně velmi vzácná.
Židovské obce v Čechách vzkvétaly nejvíce v 18. a v první polovině 19. století. Židovská obec ve Volyni čítala roku 1862 158 osob. V roce 1849 byly zrušeny zákony omezující počet židovských sňatků (dříve se směl oženit jen nejstarší syn) a zákon omezující právo volného pohybu a usídlování Židů v libovolných místech.
V této době, kdy se průmysl začal bouřlivě rozvíjet, hledali Židé, většinou obchodníci, uplatnění ve velkých městech. Po roce 1890 venkov opustili téměř všichni Židé produktivního věku se svými rodinami a židovské obce na venkově začaly silně upadat.
V důsledků toho docházelo na venkově ke slučování upadajících obcí. Tímto způsobem zanikly obce např. v Hošticích, Vlachovo Březí nebo v Dubu u Vodňan. Majetek obcí byl většinou rozprodán s podmínkou, že pokud budou synagoga nebo hřbitov rozbořeny, na jejich půdorysu bude zřízena zahrada, aby místo nebylo nijak znesvěceno.
Ve 30. letech 20. století odliv Židů do Prahy nebo zahraničí nadále pokračoval a v důsledku nacistické persekuce se dějiny židovského osídlení u nás staly již uzavřenou
epochou.
Židovský hřbitov ve Volyni (rozloha 1357 m) pochází z doby založení ghetta na
Hradčanech, protože se tu nalézají pomníky 300 let staré. Nejstarší náhrobky jsou
z bílého mramoru, barokní a je na nich patrný vliv lidového umění. Jsou zdobeny
většinou poměrně velkými a neumělými rostlinnými ornamenty. Jsou zvláštním
typem, který se z Volyně rozšířil na celkem asi 15 židovských hřbitovů v širokém okolí. Náhrobky jsou na první pohled neuměle provedené, písmo je velkých rozměrů, neforemné, provedené s menším profesionálním umem.
Od poloviny 19. století mají všechny náhrobky standardní řemeslnickou úroveň a
jsou dílem zkušených kameníků. písmo je kultivované, náhrobky leštěné.
V roce 1912 byla provedena důkladná oprava hřbitovní zdi i pomníků. V téže době
byl postaven domek pro správce hřbitova. Oprava zdi byla znovu provedena v roce 1988.
Odborný výklad a otevření židovského hřbitova na vyžádání provádí:
ing. Václav Jirsa - tel.: 383 372 132
ing. Josef Matějka - tel.: 383 372 425
|
| autor: Honza Beránek |
| datum: 21.03.'02 |
Diskuse na téma: Historie volyňské židovské obce
|
|
|
 |
