Kuchtíkovi anglické zápisky: Anglie jak ji neznáte, část druhá
Kuchtíkovi dopisovatelský enthusiasmus vydržel a přinášíme druhou část jeho postřehů z Anglie.
Lidé, vztahy, angličtina
Pracuji sice v kolektivu teprve pár měsíců, ale i tak si člověk může všimnout, jak se lidé chovají nebo liší od nás Cechů. Angličani si velice potrpí na zdvořilostní otázky typu: How are you? Are you allright? Pokud si to přeložíte, ptají se, jak se máte nebo zda jste v pořádku. Ve skutečnosti to je spíše pozdrav než otázka, takže po čase zjistíte, že byste neměli pořád vykládat, jak se máte ale jen prohodit něco jako OK, fine atd. protože většinou je to vůbec nezajímá a jen je to takové oznámeni, ze vás zaregistrovali v místnosti či potkali na chodbě.
Občas se sice zeptají i na to jak se opravdu máte, ale to už poznáte, protože nikam neodchází a upírají na vás zrak v očekávání, že jim ještě něco povíte. Co se týče vtipkováni, většinou mě jejich vtipy a sarkastické poznámky nechávají chladným, prostě, máme jiný smysl pro humor. Za každých okolností ale zůstávají slušní a většinou vše zvládají s nadhledem.
Kamarádi z řad Angličanů se hledají těžko, protože jejich chováni je tak nějak jiné a nejsou většinou upřímní a mají podivné zájmy. Chudší třída má jako zábavu hlavně TV, hospodu (ožrat se do němoty a poprat se), sledování fotbalu a bohatší golf, venkovní bowling, apod.
Procházet se většinou ulicemi města moc nechodí a vozí se auty všude, kde to jen jde, takže v ulicích moc lidi také nepotkáte, protože jim to přijde divné procházet se jen tak po městě, když už, tak jedou nějak za město do jediného lesa, zaparkuji auto na přeplněném parkovišti a tam se jsou vyvenčit.
Když jsem přijel do Anglie, měl jsem problém rozumět, co mě kdo říká, ale časem jsem zjistil, že je to závislé od osoby a věku. Takže teď už vím, že pokud se např. chcete zeptat na cestu, je lepší se ptát starších lidí, kteří mluví pomaleji a zřetelně, naopak pokud si chcete být jisti, že nebude tušit, zda na vás mluví Anglicky, zkuste nějakého patnáctiletého týpka s podivným nebo alespoň barevným účesem na hlavě. Ti většinou mluví vlastním slangem a je skoro k nevíře, že si mezi sebou vůbec rozumí. Občas ani samotní rodiče dětem občas nerozumí, protože mluví s ležérností a jsou líní otvírat pusu.
Nemůžu posoudit, jak se mluví např. v okolí Londýna, ale tady v okolí Cheshire tj. Manchesteru, Chesteru a Liverpoolu je docela znát, odkud pocházíte. Existují zde místní výrazy jako např. u nás na Moravě či v Ostravě. Bagetu nazývají „Stick“, housku zase „Batch“, neptají se:“ Would you like a cup of tea?“, ale „Would you like a [bru:]?“ Což znamená to samé, ale s tím rozdílem, že se ptají, zda si dáte něco k pití, co se zalévá horkou vodou tj. čaj, kávu.
Váš Kuchtik
PS: Pokud někoho zajímají osobnější informace, fota, videa a popisy výletů po Anglii, tak www.kuchtik.bloguje.cz
