Dosti pobaveně sleduji tuto debatu. Dobrý drby.
Dámy, které mají nutkání uklízet, ať už na půdě nebo v kuchyni, vynecháme, jejich názory jsou absolutně scestné. Úvaha nad tím jestli měla Monika ruce v kalhotách u Billa nebo Bill u Moniky je opravdu k popukání.
Zkusme se na to spíš podívat trochu zvenčí (nejen z pohledu našeho maloměsta).
Už jste někdy byli v archívu? Víte jak má vypadat depositář? Jak fungují? Kdo se o ně stará? Jakými zákony se musí řídit? Jak vypadá studovna? Restaurátorské dílny?
A víte jakej bordel je u nás v muzeu?!!!!!!
Předpokládám že většina klábosilů ani nic z toho pořádně neví. V tom případě bych doporučoval udělat si výlet alespoň do krajského muzea a důsledně se informovat!!!!!
A nyní "postavíme na kávu"
Ten neustále omílaný ukrutný nedostatek peněz není pouze starostí města, protože o peníze by se měl především starat ředitel. Při dnešní grantové politice, která je pro většinu institucí nebo spolků denním chlebem, by neměl být problém požádat (s podporou města) kraj či ministerstvo kultury o nějakou tu dotaci, na to, co je v muzeu potřeba. Jenomže to by někdo musel chtít, někdo by to musel napsat, oběhat, vyřídit papíry a to je přece móře práce. Tak si raději sednem a "zalijeme kávu" přičemž se můžeme vymlouvat že nejsou peníze. Nehledě na to, že pořádek se dá udržet i s minimálními finančními prostředky.
Nejinak je tomu i s odbornou péčí o uložené předměty. Velice jednoduše stačí zvednout telefon, zavolat do krajského či jiného regionálního muzea. Ty určitě poskytnou přinejmenším odborného konzultanta s příslušným titulem. Jenomže ono zvednout telefon je také dosti namáhavé. No a nedej bože, aby se kvůli tomu muselo uklízet!!!!!
Teď něco pozitivnějšího. V roce 2001 proběhla v Praze špičková výstava Sláva barokní Čechie v obrazárně Pražského hradu, klášteře sv. Jiří, ve Valdštejnské jízdárně a paláci Kinských. Něco podobného proběhlo v menším rozsahu naposledy v roce 1938. A co tam člověk nepotká - tři barokní řezby z Městského muzea ve Volyni. Viděl je někdy někdo z vás? Já osobně to považuji za velkou čest pro naše město. Jen škoda, že o tom nikdo neví.
Další otázkou jsou pozůstalosti. Jednou věcí je jejich aktivní vyhledávání a rozšiřování. Druhou třídění a katalogizace těch, které již muzeum vlastní. Smutnou stránkou neaktivního vyhledávání pozůstalostí je, že ty které by mohly být k mání často končí díky neznalosti pozůstalých v rukou pofidérních obchodníků se starožitnostmi, nebo dokonce na skládce. Jak už jsem se několikrát na vlastní oči přesvědčil. Tak to necháme plavat a "přihřejeme kávu"
O odbornosti dnes již bývalého řiditele bych dosti silně pochyboval. Už vůbec nemluvě o jeho pracovním nasazení. Pokud by byl fundovaný člověk zajímající se o danou problematiku, už má za těch 15 let celý depositář zpracovaný a my spoustu zajímavých výstav za sebou. Protože za 15 let se dá udělat sakra hodně práce!
Je smutné, že kritizujete paní starostku za to, že její slova jdou ruku v ruce s činy (Vlastně se není čemu divit, když to tu doteď smrdělo zatuchlinou). Spíš bychom si měli této vlastnosti vážit. V případě bývalého řiditele je to pouze záplava slov a skutek utek!
"Dopijeme kávu"
Muzeum by mělo v první řadě plnit funkci vzdělávací a kulturně osvětovou, zprostředkovávat nám historii našeho malého leč starobylého městečka. Opravdu není mnoho měst která by se mohla honosit titulem královského města již od roku 1299, nehledě na jeho hlubokou církevní tradici a důležitost. Obohacovat nás a nejen nás, ale především naše děti!
Doufám že vás tato zdlouhavá nahořklá káva trochu probrala, protože „ Jak nám praví dějiny jenom čin je účinný, slova nemají tu moc!“
