KATOLIČKY NERADY FILOZOFY ANEB S NORMÁLNÍMA JE TO NEJLEPŠÍ
KONZERVATIVNÍ KATOLIČKY SE CHOVAJÍ, JAKO KDYBY SEŽRALY VŠECHEN ROZUM. TO NENI POMLUVA, ŘÍKÁM TO Z POZICE TAKYKATOLIKA, KTERÝMU UKÁZALY ZÁDA VŠECHNY UVĚDOMĚLÉ VĚŘÍCÍ INTELEKTUÁLKY (UVI) ZA TO, ŽE SE UMĚL VYJÁDŘIT LÍP NEŽ ONY. A ŽE JSEM JICH ZA DVACET LET STAČIL POZNAT… BACHA NA NĚ, PÁNOVÉ! MŮŽU SI VĚŘIT TŘEBA V HLADINU MODRÁ ALFA, v první řadě jsem dvojitej sapiens, flegmatik nebo pámbíčkář až potom, a nikdo mě nemá co soudit za to v co věřim, i kdybych byl z opice (ale to vy taky, všichni stojíme na ramenou předků). Bylo by asi zbytečný rozšiřovat se o netolerantnosti těch, co si hrajou na vzory dokonalosti (viz např. neodůvodněný nesouhlas se zavedením registrovaného partnertsví osob stejného pohlaví vs. čím dál tím věhlasnější fenomén kněžské pedofilie), každej z nás už měl určitě tu čest potkat férovýho člověka, kterej nevěří v nic „mezi nebem a zemí“, zrovna tak s omezenym „křižákem“, a naopak, nejde si nevšimnout nápadný podobnosti mezi chováním jedinců a jednáním a vystupování skupiny, kterou chtě nechtě reprezentují. Tolik o vyznání. Ale hezky popořádku.
DLOUHO JSEM SI MYSLEL, ŽE NA TO JDU ŠPATNĚ, že se třeba nechovam dost katolicky, když mě ale opakovaně moje poslední UVI nechala čekat v dohodnutý čas na smluveném místě, bez omluvy se nedostavila a pak mě dvakrát ukázkově „zasklila“, začal jsem pochybovat, že mám tu čest s obyčejným člověkem. Když jsem to sečetl s předchozíma zkušenostma (rande v Budějcích s Břeclavačkou, která prostě nepřijela, žádná omluva, žádnej konrétní důvod; mistrovství v přehlížení, hodný vystudovanýho herce – mima, když jsem jí potkal a slušně pozdravil, následované trapnou povýšenou konverzací ze strany „překvapené“ slečny atd. ) MYSLEL JSEM, ŽE NA NĚ JDU MOC RYCHLE, POSTUPEM ČASU ALE VYŠLO NAJEVO, ŽE NENÍ NĚCO V POŘÁDKU S JEJICH SEBEVĚDOMÍM. JÁ BYL V POHODĚ. NĚKDY AŽ MOC. A TO JIM VADILO.
DNESKA UŽ MŮŽU S KLIDNYM SRDCEM PROHLÁSIT, že UVĚDOMĚLÁ VĚŘÍCÍ KATOLIČKA je pro chlapa stejná tragédie, jako časovaná bomba pro nic netušící cestující v moskevskym metru. Taky trhá srdce na kusy ve jménu „ vyšší“ ideje. Nemají rády nikoho, kdo je „chytřejší“, než jsou ony samy, což by se přirozeně dalo pochopit, žádná žena se nechce nechat převálcovat od vrstevníka opačnýho pohlaví jenom proto, že je muž (muž to samý od ženy), všechno by bylo v pořádu, kdyby svojí „svrchovanost“ nedávaly okatě najevo tou svojí přiblblou přehnanou ctizádostí. –MŮŽEM SI DOMLUVIT NOVÝ RANDE V KAVÁRNĚ THOMPSON?, napsal jsem jí poté, co se nedostavila do ujednanýho podniku, a ani se neobtěžovala zavolat, -JÁ TĚ CHCI:) A od tý doby pokaždý, když mě potkala, dělala, že mě nevidí. Typická UVI. Více méně ambiciózní herečka.
MÁM TAKOVEJ DIVNEJ POCIT, těžko sdělitelnej někomu, kdo aroganci uvědomělejch katoliček nezažil, ŽE CHOVÁNÍ UVI DO JISTÝ MÍRY REPREZENTUJE CELKOVOU MOMENTÁLNÍ BEZRADNOST subkultury, ke kterej se hlásí. Ale to bych šlapal po tenkým ledě zobecňování, a já přece jenom znám i normální holky. Cože! Svatba v kostele? Děkuju, nechci:)
