Špidlu jsem potkal U Záhořů. Vyhlížel poplašeně, přiblble se usmíval, v ruce propagační letáky. Nic nekoupil. Otočil se a pospíchal za svým guru Zemanem. Ani nepozdravil. Klaus v hubertusu s límcem vyšponovaným po bradu kousal mikrofon a ve stínu bílomodrého stanu ujišťoval diváky, že budou brambory levnější. Předtím a potom hrála improvizovaná kapela. Nerozumim jazzu, ale to se aspoň dalo poslouchat.
Vedle Schwarzenberga jsem klečel v kostele. Nemohl jsem si vzpomenout, kdo je ten pán s astigmatickýma očima a kapesníčkem na klopě a vida - hrabě.
Den po volbách bilbordy nikoho nezajímaly. O bramborech nepadla ani zmínka.