|
| 19.12.'02, Strakonický deník, Co se děje ve městě |
počet přístupů: 1825 |
|
Luňáčkovi bez vlastní střechy nad hlavou zůstávají spolu |
Bezdomovci Líba a Roman Luňáčkovi z Volyně začali svou strmou cestu dolů nejspíš v momentě, kdy se setkali. Oba měli jiné možnosti, jak žít, kdyby ovšem nezůstali spolu. Na zimu dostali manželé od města buňku, kde mají kamna. Uhlí a vodu si musí obstarávat sami, na záchod chodí ven. "Je mi šedesát jedna let, beru důchod 4 800 a jsem prý povinná Romana živit," tvrdí Líba Luňáčková. Její Roman je o 27 let mladší než ona a má brát částečný invalidní důchod kvůli epilepsii.
Jenže vlastně neví, jak na tom je: "Ve Strakonicích a také posudkáři mi invalidní důchod přiznali, jenže z Prahy přišlo nějaké zamítnutí, že prý důchod nemají z čeho vypočítat," nechápe rozhodování úřadu Roman s tím, že asi dvakrát mu částečný důchod vyplatili zpětně za několik měsíců a jemu se v kapse sešlo i deset tisíc najednou.
Líba s Romanem se poznali před 7 lety. Roman jezdil na Volyňsko ze Slovenska za prací. "Jenže jsem přespával na vlakovém nádraží na záchodě, pod zadkem cestovní tašku a nalepený u radiátoru," líčí Roman. Líba má tři syny, ne všichni se k ní ovšem dneska znají. Jeden ze synů se s Romanem skamarádil a přivedl ho k mámě Líbě, aby ho nechala v teple vyspat. Roman se u Líby zabydlel a oba přiznávají, že kvůli bydlení se nakonec vzali. Líba je vdaná již potřetí. Roman měl zase na Slovensku jen o dva roky starší přítelkyni a bydlet s ní mohl, jak říká, u maminky. Tak proč se raději nevrátil domů? "Tehdy jsem šel k Líbě, protože jsem nesehnal mistra, který mi měl dát výplatu. Líba mi pomohla. Na Slovensko bych stopoval určitě víc než týden. A teď už Líbu opustit nemůžu, po tom všem, co pro mě dělá. Přece jí tady nenechám samotnou," tvrdí Roman.
Většina volyňských říká, že si Luňáčkovi situaci komplikují sami, protože rádi pijí. "Mám ráda pivo, to jo, vždyť je to taky nejdostupnější. A ještě o mně říkají, že jsem moc hubatá a temperamentní," nepopírá Líba. Největší hádky má s Romanem kvůli penězům a žárlivosti. "Romanovo milence jsem dala před hospodou pár facek, co by ne, když se tím ještě chlubí," říká.
Líba pracovala šestnáct let v ČZ Strakonice a podívala se s podnikem i do Německa. Roman za hranicemi nikdy nebyl. Práci si prý hledá dost ztěžka. "Každý ví, že práce je málo i pro bezproblémové a zdravé lidi. Chtěli jsme jít uklízet nebo hlídat na hřbitov, ale nikdo si to prý nevezme na triko," stěžuje si Líba.
"S Luňáčkovýma je někdy veselo," poznamenává Přílepek z Volyně. Najdou se i lidé, kteří se na osud Luňáčkových dívají shovívavěji.
Líba žila s například s Jiřím Matysem, od kterého však musela odejít. "Udělala si s mou maminkou zbytečný konflikt, já jsem jí ale odpustil. Musím říct, že byla pracovitá a byl jsem s ní opravdu spokojený. Takový život, jaký má teď, si teda nezasloužila," domnívá se Matys. |
| autor: Strakonický deník |
| datum: 19.12.'02 |
Diskuse na téma: Luňáčkovi bez vlastní střechy nad hlavou zůstávají spolu
|
|
|
 |
