volyne.info
homepage
pátek,
svátek má Cecílie
nastavit jako výchozí
info:
Novinky
Co se děje ve městě
Glosy a komentáře
Historie
Instituce
Kultura
Oficiální informace
Povodně
Radnice
Rodáci ve světě
Školy a vzdělávání
Sport
Stránky firem
Turistické informace
volby
Zájmové spolky

online:1
xxxxx
Už jste byli v kavárně?
Ano
Ne
Ona tu nějaká je?
Výsledky
Version 2.02





Internetový prodej automobilových výfuků – www.eshop-vyfuky.cz

Butik Radost - dámské oblečení, móda a dárky online – www.i-radost.cz
 

05.02.'03, Strakonický deník, Co se děje ve městě
počet přístupů: 2603
Patnáctiletý cellista z Volyně je patrně největší talent na jihu Čech, v republice jsou s ním srovnatelní, jen dva až tři.
Ivan Vokáč, student kvarty strakonického gymnázia, se začal věnovat hudbě od čtyř let, kdy namísto autíček bral pravidelně do rukou poloviční cello. Ivan pochází z muzikantské rodiny, kde oba jeho rodiče hráli na housle a otec navíc na trubku. K hudbě pak rodiče vedli všechny tři děti.


"Jako moje dvě sestry jsem měl hrát na housle, ale ty jsem opíral o postel jako basu, protože mě už jako malého fascinovala. Čtyřletému mně basu dát nemohli, tak jsem dostal poloviční cello," vzpomíná na první muzikantské krůčky vytáhlý blonďáček s bystrýma očima, které mu jiskří za úzkými brýlemi.

Jeho soustředěnost se při rozhovoru střídá s určitým neklidem. Prsty si co chvíli cosi vyťukává do stolu, jakoby si v hlavě stále přehrával skladby, které zazní na jeho dalším koncertu.

Soukromé studium hudby

"Je možná neobvyklé, že Ivan studuje soukromě u profesora Oldřicha Kavaleho, který dlouho působil na plzeňské konzervatoři, kde vychoval spoustu talentů," vkládá se do rozhovoru Dita Hradecká, která se Ivanovi věnuje jako manažerka a současně i doprovázečka na klavír.

"K panu profesorovi jezdím jednou až dvakrát týdně na chalupu do Volenic. Mám štěstí, že u něho můžu studovat zdarma, za což mu moc děkuji," říká mladý cellista, který u svého učitele oceňuje přísný dril a vedení k samostatnému myšlení. Tvrdý dril podle jeho slov sice někdy není příjemný, ale výsledky rozhodně přináší.

Nebudu cvičená opice

"Pan Kavale se chce vyvarovat toho, aby ze mě byla jen "cvičená opice", která se skladby jen nadře. Pan učitel většinou řekne jak a žák to zahraje. Ale pan Kavale mi nechává větší prostor pro představivost a tvůrčí cítění," pochvaluje si přístup svého učitele Ivan Vokáč.


"Radili jsme se s mnoha lidmi, zda nemám jít na konzervatoř, ale kombinace gymnázia se soukromým studiem hudby se nám zdála ideální," tvrdí Ivan Vokáč.

Podpora města Volyně

"Mít takovéhle dítě je na jedné straně požehnání, a na druhou stranu velká zodpovědnost a finanční nároky. Když chtěl jet Ivan na soutěž do rakouského Liezenu, kde nečekaně vyhrál, tak mu město Volyně a podnikatelé přispěli na cestu a startovné," vzpomíná na nedávný mezinárodní úspěch Dita Hradecká.

"Když jsme se vrátili, tak jsme si s panem starostou Prunerem vzájemně poděkovali. Já za peníze a on za reprezentaci města. Jako poděkování městu a podnikatelům z Volyně jsme pak uspořádali koncert v sále Na Nové," upřesňuje Ivan Vokáč.

Ceny ze soutěží musí být

"Společně koncertujeme tak čtyřikrát do roka. Vypadá to, že je to málo, ale teď se věnujeme hlavně soutěžím. Když chce mladý hudebník více vystupovat a dostávat se na prestižní kursy, tak musí mít ceny z mezinárodních soutěží," zamýšlí se Ivanova manažerka Dita Hradecká. Podle jejích slov je společně čeká Heranova violloncellová soutěž, v níž už v roce 1997 získal Ivan Vokáč druhé místo, v prosinci soutěž Bohuslava Martinů a na počátku roku 2004 Talent roku. "Soutěže máme naplánované až do roku 2006," uvádí Dita Hradecká.

Roztržitý umělec

"Ivan je děsně roztržitý a rád zapomíná věci. Když jsme jeli nahrávat do studia, tak teprve v Praze zjistil, že nemá smyčec. Sháněli jsme ho po známých v celé Praze. To se stalo ještě nekolikrát. Už tomu začínáme říkat syndrom zapomenutého smyčce," říká Dita Hradecká a oba dva se při vzpomínce pobaveně zasmějí.

Cvičím dvě hodiny denně

Ivan, prestože má skvělé výsledky tak příliš necvičí.
"Nezáleží až tak na počtu hodin, ale spíše na koncentraci a způsobu cvičení," sděluje svou zkušenost Ivan Vokáč.

Vedle hudby se Ivan Vokáč, jako každý kluk jeho věku, věnuje i jiným zábavám. "Hraji tenis a rád bych lyžoval, ale nemám lyže. Zahraju si i fotbálek nebo kulečník." "Jsem ráda, že to je úplně normální kluk," dodává s úsměvem Dita Hradecká.

Sólo s filharmonií

Prvním koncertem s orchestrem, kde Ivan Vokáč vystoupí jako sólista, čeká mladého cellistu 21. února, kdy se představí s Jihočeskou komorní filharmonií v Síni Otakare Jeremiáše v Českých Budějovicích.

"Ivan bude hrát populární violoncellový koncert C-DUR Josepha Haydna," doplňuje manažerka, která říká, že Ivana vybrali společně s dalšími nadanými hudebníky z jižních Čech na základě konkursu při Koncertu talentů.

autor: Strakonický deník
datum: 05.02.'03




Diskuse na téma: Patnáctiletý cellista z Volyně je patrně největší talent na jihu Čech, v republice jsou s ním srovnatelní, jen dva až tři.

| diskuse | | další články autora |
| |






RE: Hajzlové [Petr A.]
Hajzlové [Pavel Asztaloš]
Vymazání níže uvedeného článku [Vlastislav Asztaloš]
GRs6AvZ4li [IqrqVh2O]








www.volyne.info | design b4u | rs ZVD | hosting gigaweb | kontakt | reklama | redakce | spolupráce | RSS | © 2002 - 2011 b4u web !ndustry |
| kopírování a komerční využívání obsahu je dovoleno pouze se svolením autora |