|
23.04.'09, Strakonický deník, Co se děje ve městě |
počet přístupů: 1592 |
Do hnutí Stonožka přibyly další peníze |
Od ledna vyrobily děti z Dětského domova ve Volyni stovky dárkových předmětů. Penězi ze středečního prodeje přispějí do Hnutí Stonožka na prospěšné věci.
„Peníze z takových akcí už pomohly dětem v Afgánistánu nebo v zemích bývalé Jugoslávie. Například na vybavení škol,“ informoval ředitel domova Jiří Pán. Volyňské děti se do Hnutí Stonožka zapojily letos už jedenáctým rokem. Smyslem akce je pomoci dětem, které to právě potřebují.
Jsme rádi, když můžeme pomáhat jiným dětem
Pomoci dětem, které to právě potřebují, to je smyslem akce Hnutí na vlastních nohou Stonožka. Jedenáctým rokem se do ní včera zapojil i volyňský dětský domov.
To proto, aby děti mohly svým vrstevníkům nejen v České republice pomoci k lepšímu životu.
Jak příprava takové akce vypadá, prozradila Eliška Vyhnálková (14), která bydlí v dětském domově pátým rokem.
Jak akce Stonožka ve vašem domově probíhá?
Ve stánku na chodbě domova prodáváme různé dárky a dekorace, které vyrobíme. Vždy přitom máme i den otevřených dveří, takže se lidé mohou přijít podívat, jak v domově žijeme, jak vypadají naše pokoje a tak. Letos jsme měli s naším pěveckým sborem připraveno pro hosty i několik písniček.
Kdo se chodí do domova většinou podívat?
Jsou to děti ze škol u nás z Volyně. Pak známí pana ředitele nebo kamarádi nás, dětí.
Jak dlouho se na Stonožku připravujete? Máte na prodej stovky výrobků, musí dát dost práce, je udělat.
Výrobky na Stonožku jsme začali dělat krátce po Vánocích. Museli jsme začít včas, abychom všechno stihli. Loni jsme na nich začali pracovat pozdě a bylo jich málo.
Co všechno dokáží děti z dětského domova ve věku od 3 do 18 let vyrobit a co jde nejvíce na odbyt?
Děláme různé věci. Dekorace z keramiky, mističky z pediku, pečeme koláčky a perníčky, kluci v dílnách vyřezávají ozdoby ze dřeva. Na Velikonoce jsme samozřejmě dělali i pomlázky a barvili vajíčka. Největší zájem mají lidé většinou o věci z pediku a keramiky.
Kdy jste předměty vyráběli?
Většinu jsme dělali ve škole. A bylo to mnohem lepší, než kdybychom se učili.
Na čem jste pracovala vy sama?
Bylo toho hodně. Například jsem pekla, zdobila vajíčka a pletla jsem i věci z pediku. Možná toho bylo i víc.
Takže umíte péct?
Ano. Pečeme a vaříme s tetama v kuchyňce. Recepty většinou přinesly ony. Práce v kuchyni mě baví, chtěla bych jednou být kuchařkou. S kamarádkou stále něco vaříme, když máme chuť. Zatím chodím ale jen do základní školy.
Víte, kam výtěžek z prodeje vašich výrobků jde?
Část jde na pomoc dětem, které to potřebují. Pan ředitel říkal, že například na vybavení škol. Jednou prý peníze dostala i Zákadní škola Dukelská ve Strakonicích, která ze ně vybudovala výtah pro svého postiženého žáka. Další část peněz jde na materiál na nové výrobky a díl peněz je na akce pro nás, pro děti. Většinou potom dostaneme i kapesné.
[i]Kdyby to tak bylo i letos, za co byste je utratila?[i]
Asi za oblečení. Poslední peníze jsme dostávali za výrobky, které jsme prodali na adventních trzích v Českých Budějovicích, ty jsem utratila za vánoční dárky.
Myslíte, že je dobře, že existuje Stonožka? Těší vás, že částí vydělaných peněz pomůžete druhým?
Podle mého je dobře, že paní Běla Gran Jensen s takovým nápadem přišla. Jsme rádi, že můžeme pomáhat jiným dětem.
Zakladatelka Hnutí na vlastních nohou Běla Gran Jensen z Norska už za vámi ve volyňském domově několkrát byla, že ano?
Já ji viděla asi jednou nebo dvakrát. Ale je hodná.
Kdybyste si mohla na den otevřených dvěří pozvat kohokoli, aby poznal život v domově, kdo by to byl?
Asi prezident Václav Klaus. Toho bych chtěla poznat. Už u nás byla jeho žena, ale on sám ještě ne.
Jaká byla Livia Klausová?
Když jsem ji viděla jen v televizi, vypadala trochu nafoukaně. Když jsme ji ale potkali a povídali jsme si s ní, zjistili jsme, že je to hodná a milá paní a že je v pohodě. |
autor: Strakonický deník |
datum: 23.04.'09 |
Diskuse na téma: Do hnutí Stonožka přibyly další peníze
|
|
|
|