Zní to až neuvěřitelně. Přesto, dne 26. listopadu to bude přesně 25 let, co se poprvé na podiu objevila skupina Znouzectnost - bylo to v tehdejším vysokoškolském klubu OKO v Plzni. Výroční koncert největších hitů z obsáhlé tvorby kapely se pak uskuteční v pátek 25. listopadu exklusivně ve Volyni Na Nové. V této souvislosti proběhnou následně ještě další dva koncerty úzce spojené se Znouzí. Svůj vrchol slávy si Znouzectnost prožila v 90. letech, v dobách undergroundu a syrového punku. Z dnešního pohledu se postupem času její tvorba uhladila, avšak rukopis kapely je stále nezaměnitelný a kapela si do dnešních dní, zaplať pán bůh, udržela osobitý a nevtíravý styl. I to má za následek, že Znouzi může hřát široká fanoušovská podpora od náctiletých po cátníky.
Obecně je s podivem, že takto dlouho hrající a celorepublikově známá kapela si udržela distanc od mašinérie hudebního průmyslu. Veškerá CD si kapela produkuje víceméně sama, netlačena smlouvami a termíny. Vznikají tak písně z hloubi muzikanstkého srdce, někdy mmožná ze smutku, ale vždy pro radost.
Projev kapely je do jisté míry postaven na blízkém vztahu s posluchači a toto nejvíce platí při hraní v klubech nebo menších sálech. Přesto je Znouze v posledních letech častým hostem letních festivalů nejen v Čechách.
Znouzectnost (+ MaMuMa + Marná snaha)
25. listopadu, od 19.00
Na Nové, Volyně
Předprodej: Infocentrum Volyně, Hudební nástroje Papírník Strakonice
Mediálně podporuje RockRádio Akce na FB: www.facebook.com/event.php?eid=104862029625839
V souvisloti s touto akcí proběhnou následně další dva komornější koncerty. Prvním bude prosincové předvánoční vystoupení Démophobie. Duo složené z Démy (frontman, kytarista a zpěvák Znouzectnosti) a Míšy (příležitostný druhý kytarista Znozectnosti, kytarista Marie Rotrové, Semtexu atd.) převedlo známé, převážně plzeňské pověsti, do písniček. Samotné vystoupení Demophobie je ideální terapií na dnešní shon a uspěchanost.
Druhým komorním koncertem bude lednové vystoupení Caineho. Při koncertech Znouze energický čertík za bicími je totiž v soukromí velmi plachý a snad ještě více skromný chlapík. Sám o sobě říká, že je "písničkář, básničkář, myšionář a tajemník se statky nehmotnými". Své názory a životní zkušenosti pak vtěsnal do svých naléhavých písní. Jestli Demophobnie má být terapií na shon, pak Caine je beze sporu terapií na pokřivené hodnoty dnešní doby.
